Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program umožňuje vytvářet smíšené konstrukce, stejně jako modelovat tělesa a kontaktní prvky.
RSTAB 9 je výkonný program pro analýzu 3D prutových konstrukcí, který statikům pomáhá vyhovět požadavkům moderního stavebního inženýrství a odráží nejnovější trendy v oboru.
Jste často příliš dlouho zaměstnáni výpočtem průřezů? Software Dlubal a samostatný program RSECTION vám usnadní práci stanovením a analýzou napětí pro různé průřezy.
Víte vždy, odkud vítr vane? Ve směru inovace, samozřejmě! S RWIND 2 máte k dispozici program, který využívá digitální větrný tunel pro numerickou simulaci proudění větru. Program toto proudění aplikuje na libovolné geometrie budov a stanoví zatížení větrem působící na jejich povrch.
Hledáte přehled oblastí zatížení sněhem, větrem a zemětřesením? Pak jste zde správně. Mapy oblastí zatížení umožňují rychle a snadno stanovit oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením podle Eurokódu a dalších mezinárodních norem.
Chcete si vyzkoušet sílu programů Dlubal? Je to vaše příležitost! S bezplatnou 90denní plnou verzí si můžete všechny naše programy plně otestovat.
Navigace k dialogu "Nový kloub na konci prutu"Pro připojení prutu jako kloubu v programu RFEM 6 nebo RSTAB 9 je třeba nejdříve definovat kloub na konci prutu. Dialog "Nový kloub na konci prutu" lze otevřít buď z hlavní nabídky, z navigátoru, z tabulky nebo z dialogu "Upravit prut". Následující video ukazuje všechny čtyři varianty.
Vytvoření nového kloubu na konci prutuPři zadávání nového kloubu na konci prutu je třeba nejdříve vybrat správný referenční souřadný systém. Výběrem podmínek uvolnění uvolníme příslušný stupeň volnosti. Na následujícím obrázku je kloub na konci prutu definován například tak, že je možné ho volně natáčet okolo lokální osy prutu y a z. Dále lze definovat konstanty tuhosti a nelinearity. Další informace o zadání kloubu na konci prutu najdete v online manuálu pro RFEM 6 / RSTAB 9 RFEM 6 - Online manuál Klouby na koncích prutů
Kloubové připojení prutuV dialogu "Upravit prut" je možné pro vybrané pruty definovat klouby na koncích prutů. Za tímto účelem vyberte v záložce "Základní údaje" možnost "Klouby".
V záložce "Klouby" je možné vybrat klouby na koncích prutů, které byly definovány samostatně pro oba konce prutu.
Obecně jsou prvky v programu RFEM 6 standardně spojené pevně. Použitím speciálních RFEM objektů však můžeme změnit způsob, jakým model přenáší působící účinky. K tomu můžeme použít liniové klouby a liniová uvolnění. Rozdíl mezi nimi je následující.
Liniový kloub
Liniové klouby mění charakteristiku spojení mezi plochami. Pomocí liniových kloubů můžete povolit natočení mezi dvěma plochami na vybraném okraji nebo můžete definovat plné translační uvolnění mezi prvky.
Kromě těchto možností můžete také definovat tuhost v každém směru nebo zohlednit nelinearity v kloubu, což je nová funkce ve srovnání s předchozí verzí programu RFEM.
Liniové klouby navíc umožňují speciální možnosti, jako je například spojení deska-stěna, které je popsáno zde.
Liniové uvolnění
Liniová uvolnění fungují podobně jako liniové klouby tak, že změní chování dvou spojených prvků, ale na rozdíl od kloubů vytvoří také v místě spoje novou linii a jí přiřazené uzly.
Pomocí liniových uvolnění můžete definovat/vybrat více objektů pro uvolnění, ne pouze spojené plochy. Do definice liniových uvolnění můžete zahrnout také pruty a tělesa.
Podobně jako u liniových kloubů můžete mezi prvky povolit rotační a translační uvolnění s možností nastavení tuhosti a nelinearit.
Liniové uvolnění je velmi silný nástroj pro modelování složitějších geometrií a spojů mezi specifickými prvky.
V addonu Posouzení zdiva můžete nechat tuhost kloubu stěna-strop automaticky stanovit. Diagramy průběhů byly stanoveny v rámci výzkumného projektu DDmaS - "Digitizing the design of masonry structures (Digitalizace návrhu zděných konstrukcí)“ a jsou odvozeny z normy.
Na linii styku obou ploch definujte liniový kloub a aktivujte spojení deska-stěna.
V záložce Spojení deska-stěna je nyní možné zadat parametry. Poté klikněte na tlačítko Přegenerovat [...].
Vytvořené diagramy průběhů si můžete prohlédnout níže.
Pro modelování stojek, dolních vazných prvků, horních vazných prvků atd. je možné u dřevěných rámových sestav s opláštěním z jedné strany použít pruty.
Pokud je dřevěná rámová sestava opláštěná z obou stran, doporučujeme vyměnit pruty za plochy. Stojky jsou přitom kloubově připojené k dolním a horním vazným prvkům. Poté je možné definovat opláštění.
U dřevěných ploch je nutné zajistit, aby byl použitý ortotropní materiálový model.
Při definování podpor se uživatel může rozhodnout, zda mají být lineární, nebo nelineární.
Poddajnost spojení mezi opláštěním a pruty je možné nastavit pomocí liniových uvolnění. Pružiny se vztahují na délku 1 metru (kN/m/m = kN/m²), a proto se musí modul prokluzu spojovacího prvku vynásobit počtem spojovacích prostředků na běžný metr.
V připojeném videu můžete vidět přesný postup. Přitom se nejdříve zobrazí výsledky a následně modelování.
K tomuto účelu doporučujeme použít uzlová uvolnění. Ty umožňují přenos ohybových momentů v rovině rámu jako přenos normálových a smykových sil na sloupy.
Uzly, které se mají uvolnit, jsou příslušné rohové uzly s momentovým kloubem jako kloubem na konci prutu. Uvolněnými objekty jsou vodorovné pruty v rovině rámu, které jsou připojené k rohovým uzlům.
Pokud jsou dva pruty na sobě kloubově připojeny, musí být příslušný kloub přiřazen pouze jednomu z těchto prutů.
V případě tří prutů, které jsou všechny kloubové, budou mít oba ze tří prutů odpovídající kloub.
Obecně platí, že kompletně kyvný uzlový bod s libovolným číslem na koncích prutu má celkově jeden kloub na konci prutu menší než stávající počet konců prutů:
Počet konců prutu: n
Počet kloubů na konci prutu: n-1
Pokud je počet kloubů na konci prutu menší než n-1, jsou příslušné konce prutů připojeny tuze bez kloubů.
Na Obrázku 01 jsou znázorněny tři varianty hlavního nosníku, ke kterému je připojen vedlejší nosník:
Pokud pásy nejsou spojité a diagonály jsou připevněné k pásům, může být nutné zadat mezilehlý prut.
Na obrázku 1 je znázorněn systém, kde pás není spojitý, ale diagonály jsou s pásem pevně spojené. Pro přenos momentů diagonál na pás se musí diagonála dostat na pás před přípojem, jinak se moment diagonály přenese na protilehlý prut (viz obrázek 2).
V případě, že jsou diagonály napojeny také klouby, je možné mezilehlý prut vynechat. Je třeba dát pozor, aby alespoň jeden prut nebyl napojen kloubově, aby se uzel spoje nemohl volně otáčet (viz obrázek 3).
Pokud je použita svislice, musí být připojena na jednom z obou pásů nebo mezi oběma pásy. V obou případech vychází model z obrázku 1 a je třeba ho odpovídajícím způsobem změnit. Na obrázku 4 je znázorněn model se svislicí mezi pásy a na obrázku 5 je znázorněn model se svislicemi na pravém pásu.